|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš ; Kyselka, Mojmír (oponent) ; Šilhánková, Vladimíra (oponent) ; Balabánová, Pavla (oponent) ; Koutný, Jan (vedoucí práce)
Má práce se zaměřuje na příměstské vesnice (a nepřímo i vesnice vzdálenější větším městským celkům). Zkoumá jejich současnou podobu a historickou proměnu. Většina českých, moravských a slezských venkovských obcí se potýká s vleklými problémy, mezi které patří oslabení jejich primární agrární funkce (a neatraktivita takového způsobu obživy pro mladší generace), změna složení obyvatelstva (odchod původních obyvatel do měst a příchod „chalupářů“), snížená kupní síla vesnice (v důsledku nízkých platů v zemědělství a nedostatku jiných pracovních příležitostí), nedostačující dopravní infrastruktura, nevyjasněné majetkové vztahy, ztráta vlastní identity vinou blízkosti jádrového města a neřízená suburbanizace, která proměňuje vsi i jejich okolí. Důsledkem těchto problémů je pak vylidňování venkova, stárnutí stávajících obyvatel a nepříliš optimistické vyhlídky do budoucnosti. Situace v sousedním Bavorsku je naproti tomu zcela odlišná. Nikdy tu neproběhla kolektivizace a komunistická diktatura nezpřetrhala vztahy obyvatel s půdou a majetky, které patří jejich rodinám po staletí. Mnoho z problémů, které řešíme v České republice, jsou tím prakticky neznámé a vesnice v okolí měst rostou přirozeným způsobem, přičemž si zachovávají původní venkovskou a místní identitu. Kvalitní síť infrastruktury umožňuje větší mobilitu obyvatel a dojíždění za prací na delší vzdálenosti. Zároveň ale žijí právě v místě svého bydliště a hrdě a samozřejmě se účastní tamějšího sociálního života a hlásí se k obci jako takové, nikoli k jádrovému městu. Cílem mé práce je proto snaha o porovnání české a bavorské obce na konkrétních případech ve smyslu trvale udržitelného rozvoje. Na základě získaných poznatků z těchto případů následuje jejich rozbor. Je zde zhodnoceno, které prvky jsou lepší ve kterém systému a také pojednání, zda je možné principy udržitelnosti v Bavorsku užívané, aplikovat také pro udržitelný rozvoj našeho venkova.
|
|
|
Suburbanizace v kontextu příměstských vesnic
Ferenc, Kryštof
Předmětem zkoumání jsou vesnice v přímé vazbě na velká města. Postupem času dochází k nárůstu vlivu města, v jehož spádové oblasti se vesnice nachází. Důsledkem toho je ztráta integrity vesnického způsobu života a ztráta vlivu komunity na život obyvatel. Stejně tak kvalita života a životního prostředí v nových částech vesnic je nesrovnatelná s tou ve stávajících částech vesnic. Tyto problémy jsou stejně aktuální a palčivé, jako jsou přirozené. Současné městské části krajských měst jsou konečným důsledkem procesů, které na příměstské vesnice působí dnes. V konečném důsledku se budeme snažit najít a pojmenovat zásady, jak postupovat při plánování nové zástavby v suburbiích tak, aby nová zástavba těžila z bonity místa, kde se nachází. A zároveň aby byly co nejlépe zvládnuty negativní vlivy, které na vesnici má masivní výstavba nových částí. K tomu nám budou sloužit analýzy různých přístupů a modelů transformace vesnických částí z různých časových období. Od stavebních zásahů v šedesátých letech, různých konceptů výstavby sídlišť v osmdesátých letech, či výstavby rodinných domků v letech devadesátých. Kriteriem pro hodnocení zásahů nám vždy bude kvalita života z hlediska komunity a způsobu života.
|
|
|
Proměna příměstských venkovských sídel
Ferenc, Jonáš
Příspěvek na konferenci se bude zabývat analýzou vesnických sídel, které leží v těsné blízkosti a vazbě na středně velká města (bývalá okresní či krajská, zhruba do 100 000 obyvatel). Tyto vesnice jsou často administrativní součástí měst, které se rozšířily až k nim. Ztrácejí primární funkci (zemědělství), dochází k jejich zásadní urbanizaci, přesunu společenských funkcí a vybavenosti do města. Tím se z těchto příměstských vesnic stávají pouhé obytné části bez vlastní původní důležitosti jako lokálního centra. Postupně se tak v blízkosti města transformují z vesnického prostředí na městské čtvrtě, přesto si však uchovávají vlastní charakter a specifika. Kromě největších měst (u nás Praha, částečně Brno) u nich nedochází k větší změně tradiční urbanistické struktury. Vesnice si tak stále zachovává svou původní stopu s centrálním prostorem (náves, náměstíčko). Příspěvek představí historické analýzy vývoje příměstské vesnice a možnostem, jak pracovat s touto probíhající urbanizací vesnických center a vesnic jako takových.
|
host ::
RSS.